Ochrana proti klíšťatům: domácí prostředky nebo farmaceutické produkty?

Farmaceutický průmysl disponuje velkým množstvím přípravků na ochranu proti klíšťatům
Jak již bylo řečeno, farmaceutický průmysl disponuje velkým množstvím přípravků na ochranu proti klíšťatům.

Kromě pestrého výběru farmaceutických přípravků se na internetu probírají či dokonce doporučují různé domácí léky a alternativní možnosti, které mají malé krvežíznivce udržet dál od psů a koček. V následujícím textu se dozvíte, jaké alternativy ochrany proti klíšťatům jsou k dispozici a jak fungují.

Kokosový olej

Klíšťata nemají rádi kyselinu laurovou obsaženou v kokosovém oleji. Testy s promaštěnou lidskou kůží ukazují, že klíšťata se této oblasti vyhýbají. Doba působení je cca. 6 hodin po aplikaci, ale úplně namazat psa před procházkou nebo i venkovní kočku 2-3x denně? Při perorálním podání v malých dávkách nemá účinek odpuzující klíšťata. Ve vysokých dávkách naopak vede k přetrvávajícím průjmům ve střevě a v krajním případě může spustit pankreatitidu.

Olej z černých semen

V experimentu 'Jugend forscht' s labyrintovou strukturou z roku 2014 se ukázalo, že vysoká koncentrace éterických olejů má na klíšťata repelentní účinek. Která látka je však pro tento účinek rozhodující, není dosud dostatečně prozkoumáno.
Účinky, které tyto látky mohou mít na psy a kočky po delší dobu, byly také stěží prozkoumány. Pokusy na zvířatech byly většinou prováděny na krysách a myších.

Jisté však je, že olej z černého kmínu se hromadí v játrech koček a při vysoké koncentraci může vést k selhání jater. Abych tak řekl, silná látka s velkými vedlejšími účinky.

Česnek

Rozneslo se, že cibule a další pór jsou ve vysokých dávkách pro psy toxické, protože sloučeniny síry, které obsahují, mohou způsobit destrukci červených krvinek. I když tak vysokých koncentrací v granulích či prášku, které lze prodávat, běžně nedosahují, existuje pouze jedna studie, která prokazuje určitou odolnost vůči klíšťatům u savce – a to u člověka. Se 100 vojáky ve Švédsku se ukázalo pouze to, že „česneková posádka“ měla asi o třetinu méně kousnutí klíštěte.

Jantarový náhrdelník

Ochranný účinek tohoto žlutého drahokamu je údajně založen na elektrostatickém nabití a pryskyřičném zápachu – neexistuje však spolehlivá studie ani jednoho z těchto mechanismů.
Osobně jsem musel odstraňovat klíšťata zpod jantarových náhrdelníků, která se měla uvolnit mechanickým třením. Protože jsou však paraziti extrémně odolní, ani toto trvalé „vyrušení“ ji nemohlo od jídla odradit.

Homeopatická profylaxe

Často se setkáváme s odkazem na podávání globulí Ledum s určitou účinností v různých časových intervalech k profylaxi proti klíšťatům - to postrádá jakýkoli základ seriózně pracujícího homeopata podle Samuela Hahnemanna. Dokonce i Verband Deutscher Tierheilpraktiker eV se jasně distancuje od této takzvané 'Ledum lži'.

Přípravky na předpis u veterináře

Osobně jsem musel odstraňovat klíšťata zpod jantarových náhrdelníků
Osobně jsem musel odstraňovat klíšťata zpod jantarových náhrdelníků, která se měla uvolnit mechanickým třením.

Jak již bylo řečeno, farmaceutický průmysl disponuje velkým množstvím přípravků na ochranu proti klíšťatům. Člověk se rozhoduje mezi odpuzováním (parazit vůbec nekousne) a neodpuzováním (klíště se zakousne a po kontaktu s kůží pak rychle uhyne).

Produkty jsou nabízeny ve třech dávkových formách:

  1. Spot-ons (kapky na kůži na zadní straně krku) jsou na trhu již desítky let, například účinná látka „Fipronil“ od roku 1993.
  2. Ve formě obojků je profylaxe klíšťat spíše specializovaným produktem a používá se méně často, někdy se klíšťata udrží na svobodě až 6 měsíců.
  3. Poslední generací jsou orální ektoparazitika – takříkajíc tablety, které se užívají perorálně s hlavním jídlem a poskytují ochranu po dobu 4 až 12 týdnů.

Závěr

Vzhledem ke špatné nebo částečně základní studijní situaci o alternativách obrany proti klíšťatům osobně nedoporučuji domácí léčbu. Cílem je odrazit co nejvíce pijavic ve všech velikostech a stádiích vývoje, protože každý jedinec představuje potenciálního přenašeče nebezpečných patogenů. Nepomůže, když najdete pár méně vycpaných a otrávených milovaným mazlíčkem.

Co mě osobně na doporučeních tolika domácích léků štve: Pravidelně mám na konzultaci pacienty, jejichž majitelé domácích mazlíčků se rozhodli pro údajně „šetrnou cestu“ kvůli pokračujícímu farmaceutickému narážení na různé sociální platformy. V praxi jsou však často důsledkem více příznaků, které bohužel často vyplývají z anaplazmózy nebo dokonce babeziózy – onemocnění, která se přenášejí přisátím infikovaného klíštěte.

Na tomto místě je třeba si ujasnit: Jako veterinář si samozřejmě vydělám mnohem více peněz na receptu na lék, ale na léčbě nemocného zvířete s nemocemi přenášenými klíšťaty mnohonásobně více.

Doplňky na předpis nejsou Smarties. Fungují a nejsou to léky na životní styl, které se prodávají v psích školách. Pokud žijete se svým zvířetem v oblasti ohrožené klíšťaty, chraňte ho prosím před každým kousnutím klíštěte a ne snad před každou třetí osobou!

Dávejte na sebe a svého miláčka pozor!


Související články
  1. Sledovač ukládání dat
  2. Imitační učení: napodobujte mě!
  3. Štítná žláza u psů a koček
  4. Nejdůležitější tipy pro domácí mazlíčky
  5. Nordic walking se psem
  6. Doga - jóga se psem