Pouliční psi: Robert Altermoser v rozhovoru o „každodenní cestě“

Vídeňský fotograf Robert Altermoser má srdce pro pouliční psy. Pro svůj projekt „everydaystray“ zobrazuje psy, aby vytvořil silnější povědomí o těchto zvířatech. Jeho cíl: najít dobrý nový domov pro toulavé psy.

Jak vás napadlo založit takový projekt?

Projekt „everydaystray“ začal na začátku roku 2017, když jsem byl v Bělehradě vytvořit fotoknihu o posledním a největším nelegálním uprchlickém táboře v Evropě. V té době jsem bydlel ve velkém náklaďáku ve vesnici nedaleko Bělehradu. Tato vesnice byla plná zbloudilých. Po krátké době jsem si všiml, že místní se ke psům chovali velmi špatně. Staral jsem se o psy a krmil je, protože mi jich bylo líto. Poté jsem nemohl nikam jít bez svých nově nalezených přátel v závěsu. I v noci spali pod mým náklaďákem. Když jsem druhý den ráno otevřel dveře, čekalo na mě několik psů. Vrtěly ocasem a všude mě následovaly. V jednu chvíli jsem měl dokonce problém nastoupit do autobusu do Bělehradu,

Když jsem dokončil svůj projekt v Bělehradě, byla to srdcervoucí zkušenost opustit tyto bytosti, které potřebují lásku, za sebou. Od té chvíle jsem věděl, že zbloudilci si zaslouží lidskou lásku a péči.

Na jaře 2018 jsem se po přestavbě své dodávky rozhodl pro svůj nový projekt: Everystray.

Jak lze popsat životní podmínky zbloudilých?

Životní podmínky jsou úplně jiné. Nejlépe to mohu popsat otázkou, kterou dostávám často – „zachraňuji“ všechny psy, které fotím. Odpověď je ne. Za prvé by to nebylo zvládnutelné kvůli vysokému počtu zbloudilých. Také ne všichni zbloudilí vedou automaticky špatné životy. Záleží na tom, ve kterém regionu psi žijí. Pouliční pes v klidné vesnici v bulharských horách má velmi pravděpodobně úkryt a zdroj potravy. Obyvatelé tyto psy znají a tolerují. Toulavé zvíře, které žije u frekventované silnice u malé zátoky s popelnicemi, naopak nese výrazně vyšší riziko. Dalším bodem je jeho zdraví. Není důvod brát psa z ulice, pokud se zdá zdravý, čilý a dobře živený. Místa v útulky pro zvířata jsou omezené a další pohotovost již čeká za dalším rohem.

Co je podle vás na těchto psech zvláštní?

Zvláštní je ve skutečnosti známé: psi se podobají psím mazlíčkům, které všichni tak milujeme. Chtějí také lásku a uznání od lidí, hledají jejich blízkost a ochranu. Samozřejmě existují výjimky. Tyto výjimky většinou vznikají, když se lidé ke psům chovají špatně.

Nakonec chcete pomoci najít domovy pro zbloudilé – jak to s vaším projektem zvládnete?

Někteří psi již byli adoptováni prostřednictvím mých fotografií. Ale pro mě je to opravdu o zvyšování povědomí. Pro mě je důležité, aby lidé chápali, kolik psů už je na světě, kteří hledají domov (pejsci s průkazem původu, štěňata, mladí psi, staří psi atd.). Čím více lidí situaci rozumí, tím je pravděpodobnější, že si psy adoptují.

Jaké jsou problémy při adopci toulavých psů?

Hlavním problémem je jistě neznalost psa. V ideálním případě si psa předem vyzvednete nebo osobně navštívíte útulek, abyste vybrali toho správného psa. Navíc starší psi mohou mít nějaké problémy s chováním. Potřebujete dostatek času, abyste si zvykli. Nemyslím tři týdny, ale šest měsíců. Bohužel se velmi často setkávám s tím, že lidé, kteří si pejska adoptují, po pár dnech kontaktují útulek a stěžují si na to a to na adoptovaného psa. Spolupracuji pouze s renomovanými domy. Velmi pečlivě dbají na to, který pes jde do kterého domova a zda se majitel a pes k sobě hodí. Doprava je vždy profesionálně zajištěna.

Je dobré adoptovat si pejska z důvěryhodného útulku a v ideálním případě vidět svého nového nejlepšího kamaráda na vlastní kůži.

Který „bloudivý“ příběh se vás nejvíce dotkl?

Myslím, že nejvíce se mě dotkla osobní záchrana psa, který se nyní jmenuje Cloud. Když jsem našel Cloud v hlubokém sněhu v malé zalesněné oblasti, byla přivázaná ke stromu provázkem a dlouho by nepřežila.

Existuje video z této záchrany:

Fenu jsem odvezl do svého ubytování, nakrmil, zahřál a odvezl k veterináři. Jen o dva dny později měl někdo zájem ji adoptovat. Dnes žije zcela opečovávaná ve Vídni a vede vysněný život každého psa.

Jak vás mohu podpořit s vaším projektem?

Existují různé možnosti podpory. Velmi by mi pomohlo přihlásit se k odběru mých kanálů na sociálních sítích. Patří sem můj instagramový účet a můj nový Youtube kanál, kde referuji o svých zkušenostech a práci se psy. Je také možné zakoupit výtisky mých obrázků a finančně tak podpořit mou práci. Před dvěma měsíci jsem vydal limitovanou edici časopisu a prodal všechny výtisky. Další vydání bude následovat v březnu/dubnu. Je možné darovat prostřednictvím mé domovské stránky. Vždy vysvětlím, jak tyto dary investuji.

Kam máte namířeno příště?

V Bulharsku zůstanu do konce února, protože zasněžená, ledová a studená zima (až -20 stupňů) je pro zvířata docela vysilující. V březnu a dubnu budu ve Vídni a Berlíně, kde plánuji výstavu. Koncem dubna jedu na Ukrajinu, abych se tam asi na šest měsíců staral o pouliční psy.