Vodní pátrací pes - specialista na vodu

Jedna osoba zmizela - příbuzní jsou velmi znepokojeni, protože poblíž je voda. Záchranáři jsou zalarmováni a muži a ženy nasedají na jejich člun se psem a odjíždějí z vody. Všechny oči jsou upřeny na psa, protože to je hlavní hráč na lodi. Nikdo z přítomných necítí to, co cítí pes. Znovu a znovu loď otáčí své systematické kruhy.
Pes začne být nervóznější a začne štěkat. Naznačuje, že se do něčeho dostal a je si jistý. Nyní jde vše velmi rychle. S proudem se počítá a potápěči jsou upozorněni. Oblast hledání je nyní omezená, první krok k nalezení je dokončen a pes si svou přestávku více než zasloužil!
Zhruba takto by se to mohlo stát, za předpokladu skutečné operace, kdy je k nalezení pohřešované osoby použit pes. Vodní pátrací pes by se tedy dal velmi dobře popsat i jako pes na vyhledávání vody.

Kdy se používá vodní vyhledávací pes?

Vodní pátrací pes se používá, když se předpokládá, že pohřešovaná osoba je utopena ve vodě. Výpovědi svědků zde bohužel často příliš nepomohou a technické prostředky jako sonar a kamery nelze vždy použít. Temnota vodní plochy je stejně přitěžující, takže potápěči se často mohou pohybovat pouze tápáním. Nepodceňujte ani velikost plochy. Hledání je pro potápěče velmi namáhavé a tedy i přesně definované. Pokud potápěči překročí svůj čas, mohou se znovu potápět až následující den. S vodním pátracím psem lze poměrně rychle pokrýt poměrně velkou plochu. S pomocí psa ji lze zajistit tam, kde jsou potápěči cíleně využíváni a tím samozřejmě šetřit prostředky.

Co přesně pes voní?

Tato otázka ještě není definitivně objasněna a její dokončení jistě zabere nějaký čas a mnoho studií. Někteří předpokládají, že pes dokáže vnímat pach rozkladu. Na druhou stranu jsou velmi rychlé nálezy, kde by se to v tak krátké době nerozjelo. Teorii o srsti, srsti a podobně lze ale také rychle odložit, pokud uvážíte, že velké množství koupajících se také ztrácí tyto stopy, ale pes je nedává najevo. S jistotou lze říci jen to, že se psům daří na bezproudé vodě lokalizovat mrtvolu v hloubce až 30/40 metrů.

Jak se učí vodní pátrací pes?

Pro psa by veškerá práce měla být velkou hrou, navzdory vážnosti, která se za ní skrývá. Jedině tak budete mít později psa, který bude svou práci dělat s radostí, protože ví, že to za to víc než stojí a že ho to baví.
Zpočátku pes poznává pach pouze na souši a pak si jej spojuje s tím, že je vždy vysoce odměněn, když tento pach dostane do svého citlivého nosu. Může se tedy stát, že pes bude vždy jeho oblíbenou hračkou obdrží, jakmile nalezne svou trubici, kterou předtím například jeho lidský partner pošpinil rubášem. S tímto pozitivním potvrzením se u psa rozvíjí nejen zábava, ale také zdravá ambice najít přesně ten pach. Teprve když to pes pochopí a dokáže spolehlivě naznačit pach, který na souši hledá, pomalu vyráží na vodu.
Zpočátku mají lidé tendenci hledat v mělké vodě v hloubce několika centimetrů, až později zvládnou pár metrů. Lidé a psi se postupem času stávají stále lepším týmem, získávají rutinu a vědí, že si mohou pomáhat a věřit si.

Teprve po zkoušce, při které si tým projde svými kroky, je skutečně dovoleno přijímat úkoly. Samozřejmě, že každý tým musí poté zůstat v tréninku a pravidelně se znovu a znovu dokazovat.

Díky nevyčerpatelné odvaze záchranářů a jejich psů jsou nám tyto možnosti záchrany, umístění a vyproštění k dispozici. Většina těchto týmů pracuje na bázi dobrovolnosti a s radostí obětují spoustu volného času, aby do akce vyslaly pouze dobře vycvičené týmy lidí a psů!