Ergoterapeutický pes

Psi mají mnoho zaměstnání a usnadňují nám život ve velmi odlišných oblastech. Pomáhají a podporují nás při každodenních setkáních nebo používají svůj nos k identifikaci pachů, které hledáme. Čtyřnozí pomocníci se stále častěji využívají také ve zdravotnictví. Totéž platí pro pracovní terapii. Chceme vám poskytnout souhrnné informace o oblasti odpovědnosti a požadavcích ergoterapeutického psa.

Kteří lidé stejně potřebují pracovní terapii?

Ergoterapie je o pomoci lidem, kteří jsou v běžném životě výrazně omezeni ve schopnosti samostatně jednat. Například kvůli psychickým, motorickým, smyslovým či kognitivním potížím se nedokážou o sebe postarat, pracovat nebo si organizovat volný čas. Postiženy mohou být děti ve věku 3 let, stejně jako dospělí nebo starší lidé. Ergoterapie se používá na klinikách nebo v různých praxích a může být prováděna jako individuální nebo skupinová terapie. Výjimkou nejsou ani domácí návštěvy ergoterapeutů. Někteří ergoterapeuti využívají k podpoře své terapie také psy nebo koně.

Co dělá ergoterapeutický pes?

Je dobře známo, že fyzické potíže jsou často doprovázeny duševní nerovnováhou. Psychické problémy se ale projevují i na fyzické pohodě. Pokud má člověk například problémy se svými motorickými dovednostmi nebo smyslovým systémem, může to mít jistě silný dopad na jeho psychiku. Sebevědomí může trpět, pokud jste nedobrovolně středem pozornosti kvůli svému nápadnému chování nebo pokud jste závislí na pomoci zvenčí. Lidé mohou reagovat různým chováním, jako je stažení se nebo agrese. V takových případech mohou mít naši chlupatí kamarádi na lidi často pozitivní vliv. Používají se navíc k terapii a mají pacienty motivovat a zároveň podporovat.

V závislosti na problému mohou pacienti psa nejprve pozorovat a pomalu si budovat důvěru. To znamená, že jednotlivé pohyby čtyřnohého kamaráda jsou nejprve zkoumány z bezpečné vzdálenosti. V případě poruch rovnováhy může být pro pacienta např. pouhé sledování psa soustředěně vyčerpávající. Kromě toho terapeut pomáhá pacientovi posoudit a pochopit psa a jeho chování. Pomocí rozhovorů a vysvětlování týkajících se psa lze podpořit vlastní fyzické vnímání pacienta a také jeho schopnost koncentrace a ochotu mluvit. V přímém kontaktu se psem pomáhá pacientovi na fyzické i emocionální úrovni. Pes totiž pacienta nesoudí a trpělivě a klidně se drží poblíž. To dává lidem větší sebevědomí, protože jsou přijímáni a vítáni s radostí. Dokáže se naučit snášet blízkost a překonávat se, aby se psa dotkl a ucítil. Dalším krokem může být společná interakce se psem. Se psem si rádi hrají především děti nebo dospělí, kterým je blízkost zvířat příjemná. To může trénovat a podporovat motivaci, koordinaci a především aktivitu pacienta. Zároveň se zvyšuje vaše sebevědomí. Dalším krokem může být společná interakce se psem. Se psem si rádi hrají především děti nebo dospělí, kterým je blízkost zvířat příjemná. To může trénovat a podporovat motivaci, koordinaci a především aktivitu pacienta. Zároveň se zvyšuje vaše sebevědomí. Další krok může být společná interakce se psem. Se psem si rádi hrají především děti nebo dospělí, kterým je blízkost zvířat příjemná. To může trénovat a podporovat motivaci, koordinaci a především aktivitu pacienta. Zároveň se zvyšuje vaše sebevědomí.

Co se musí ergoterapeutický pes naučit?

Abyste mohli pracovat jako ergoterapeutický pes, měl by váš chlupatý kamarád nejprve absolvovat pevný terapeutický výcvik psa. Tam bude váš pes připraven na různé lidi. To znamená, že bude poznávat lidi s handicapem i bez něj a v různých věkových skupinách. Děti se totiž pohybují jinak než starší lidé. Lidé s postižením také používají své tělo jinak než lidé bez postižení. Váš pes může být konfrontován s náhlými pohyby nebo zvuky. Kromě toho je důležité pozitivním způsobem poznávat každodenní zvuky, předměty a pachy. Protože pokud ergoterapie probíhá na klinice nebo v a domova důchodců se mohou pro psa objevit nové a docela nepříjemné pachy. Kromě toho se váš čtyřnohý přítel také naučí užitečné signály a chování pro pozdější použití. Například je důležité zachovat klid. Zvlášť, když se dítě dotkne vašeho psa na hlavě nebo když starší lidé vašeho psa trochu hrubě pohladí, protože už to ze zdravotních důvodů nemohou dělat rukama.

Ve všem, co se svým psem děláte, by však vždy měla být v popředí jeho integrita – fyzická i psychická. Je důležité, abyste byli dobří ve čtení a ochraně svého psa, aby mohl být vaším dlouhým a uvolněným partnerem, který může podpořit vaši terapeutickou práci.