Renální insuficience u koček

Díky dnešní péči – nutriční i lékařské – není až tak vzácné, aby se domácí kočky v lidské péči dožily 20 let i více.

Přesto nezanedbatelná část starší kočičí populace trpí převážně chronickými nemocemi - především tzv. chronickou renální insuficiencí u koček (CRF).
V následujícím textu bych Vám nejprve rád vysvětlil, co se za tímto pojmem vlastně skrývá, dále jak a jakými prostředky jej poznáte a jak může vypadat nadějná léčba.

Co to tedy znamená? Selhání ledvin u koček?

Při střízlivém pohledu popisuje dysfunkci orgánu – zde ledvin, z nichž má každý savec dva kusy.
Hlavní funkcí ledvin je detoxikace každého organismu. Musíte si představit, že v každém okamžiku života se v oběhu těla hromadí odpadní látky. Aby se tento „odpad“ nehromadil v těle, jsou ledviny integrovány do každého krevního oběhu. Fungují jako skutečný filtr – podobně jako rybářská síť. Z krevního řečiště jsou odfiltrovány látky, které by byly pro organismus dlouhodobě toxické (hovoříme zde o tzv. 'močových látkách'). a dočasně uloženy spolu s vodou v močovém měchýři - pokud je dostatečně plný, vyprázdní se ven.

Zároveň je důležité udržovat důležité látky (především životně důležité bílkoviny) v krevním řečišti a chránit je před odfiltrováním.
Ledviny mají samozřejmě i další ‚sekundární úkoly‘, mezi které patří například tvorba krvetvorného hormonu erytropoetinu (obecně známého jako EPO). Proslavila se desetiletími zneužívání dopingu v profesionálním sportu. Používá se zejména v cyklistice ke zvýšení výkonu, protože vede k výrazně lepšímu transportu kyslíku v krvi. Pokud nedostatek přetrvává, vede naopak selhání ledvin většinou k více či méně výrazné anémii (chudokrevnosti).

Tyto a další funkce jsou narušeny v případě renální insuficience. V závislosti na stupni poruchy nebo postižení jednotlivé funkce se u pacientů mohou projevit různé příznaky, které odůvodňují podezření.

Jaké jsou příznaky selhání ledvin u koček?

Zdaleka nejčastějším příznakem, se kterým se postižení pacienti v ordinaci prezentují, je většinou výrazně zvýšený příjem tekutin - současně je vylučováno velké množství moči. Organismus se tímto reflexním mechanismem snaží masivním splachováním hromadící se odpadní látky naředit a zároveň přes postižené ledviny vyplavit – věrno heslu „hodně hodně pomáhá“... bohužel tomu tak není.

Tento klíčový příznak lze poměrně působivě pozorovat u domácích koček – jak pijí velké množství vody, podobně jako v průtokovém ohřívači, a krátce poté ji zase vylučují.
Na druhou stranu u venkovních koček tento příznak často zůstává po dlouhou dobu bez povšimnutí. To může vést k horší prognóze, protože léčba může být zahájena až později.

Mnoho pacientů s ledvinami velmi rychle hubne a jeví se u nich huňatá, neudržovaná srst. Často se zdají být bezmocní a stahují se.
Pokud se močové látky v těle hromadí v pokročilých stádiích, ukládají se úměrně do všech sliznic – například v oblasti úst a krku.
Tyto usazeniny cítíte velmi zřetelně – není hnilobný jako např. při problémech se zuby, ale přímo štiplavý a zapáchá močovinou a čpavkem – tedy jako moč.
Z tohoto důvodu se postižení pacienti v této fázi skutečně cítí „nemocní“ – to je také důvod, proč mají pacienti s ledvinami často tak malou chuť k jídlu a také výrazně častěji zvracet - ať už s plným nebo prázdným žaludkem.

Moje kočka má selhání ledvin. Co teď?

Pokud existuje odpovídající předběžná zpráva s vhodnými příznaky (byť jen částečně), je metodou volby další diagnostika. Skládá se z krevního testu a případně dodatečného měření krevního tlaku.
Při vyšetření krevních parametrů se soustředí na měření močových látek – pokud jsou příliš vysoké, lze z nich vyvozovat závěry a případně opatrnou prognózu.
V případě ledvinového profilu odpovídá hodnotě časné detekce tzv. SDMA, která se obvykle pohybuje mimo referenční rozmezí dříve, než ukazují desítky let zavedené parametry „urea“ a „kreatinin“.

Na prognóze se podílí i fosfátová hodnota, která by měla být jednak vylučována močí a jednak se při vhodné koncentraci významně podílí na rozvoji nevolnosti.
Pomocí takzvané hodnoty UPC lze pomocí vzorku moči určit, kolik bílkovin se ztrácí ledvinami.
Stanovení krevního tlaku přináší přidanou diagnostickou hodnotu, protože příslušné nálezy lze využít k rychlému a cílenému zásahu za účelem opětovného zlepšení rychlosti filtrace.

Schéma terapie je založeno na několika pilířích, které jsou někdy částečně nebo plně aplikovány v závislosti na stupni a stavu pacienta:

Pilíř 1 představuje infuzní terapii, kdy je pacientovi denně podáván sterilní fyziologický roztok k proplachu ledvin a zředění močových látek – obvykle se používá v pokročilých stádiích, kdy pacient málo pije.

Pilíř 2 se zabývá snižováním krevního tlaku, aby ledviny měly více času na odfiltrování toxinů. K tomu slouží tzv. ACE inhibitory (např. benazepril), které mírně rozšiřují průměr cév a tím zpomalují průtok krve. Výrazně novější možností je použití sartanů, jako je účinná látka „telmisartan“, která také zabraňuje ztrátě bílkovin ledvinami.

Pilíř 3 tvoří dieta s co nejnižším obsahem bílkovin (málo syrových bílkovin) – tomu odpovídá výrazné snížení podílu masa v krmivu. I když to pro masožravce, jako je kočka, zní nelogicky, jde o důležitý stavební materiál, protože odpadní produkt „močovina“ vzniká při zpracování zkonzumovaných bílkovin. Protože se to ale při renální insuficienci z krevního oběhu odfiltrovat nedá, masitá strava pak působí jako urychlovač ohně. Největším problémem je však přijetí dietního jídla, které je bohužel často opovrhováno, protože nízký až žádný hrubý protein také postrádá mnoho nositelů chuti.
Krmení tzv. Mokrým neboli mokrým krmivem je vždy vhodnější než suché jídlo, když bylo diagnostikováno selhání ledvin, aby se podpořilo vstřebávání tekutin... samozřejmě pouze pokud to pacient akceptuje, protože "hladovění nesmí být volbou".

Pilíř 4 jsou inhibitory nebo pojiva fosfátů. Tyto přípravky se podávají perorálně, když již není zaručeno vylučování fosfátů ledvinami a lze je naměřit v krvi v odpovídajících vysokých hladinách. Vazba může významně zlepšit rychlost vylučování fosfátu a přijatelnost je obvykle docela dobrá, pokud pacienti stále dobře jedí.

5. pilíř odpovídá homeopatii. Kromě přípravku 'Renes viscum' je zde třeba zmínit tzv. protokol SUC s komplexními léčebnými prostředky. Jedná se o kombinovanou terapii Solidago + ubichinon + koenzymy. Protokol se zpravidla používá jako doplněk.

Jaká je prognóza selhání ledvin u koček?

Na rozdíl od chronické renální insuficience jsou šance na uzdravení v akutní formě výrazně horší. K tomu však dochází především otravou nemrznoucí směsí nebo liliemi a může postihnout jakýkoli věk.
Jak již název napovídá, jejich průběh je obvykle mnohem dramatičtější a může vést ke smrti během několika dnů nebo dokonce hodin - bohužel i při terapii.
Akutní nedostatečnost ledvin však může být někdy lépe regenerována než mnohem častější chronický průběh... za předpokladu, že léčba byla skutečně zahájena velmi brzy.

Na závěr bych chtěl upozornit, že pokud vaše kotě vykazuje několik nebo i jen jeden z výše popsaných příznaků, navštivte prosím při příští konzultaci svého veterináře.
Od cca 7 let věku má podle mě také smysl nechat kočce jednou ročně udělat krevní test - prostě aby vám nic neuniklo, protože kočky jsou bohužel mistry světa ve skrývání příznaků. Proto, pokud máte pochybnosti, nečekejte dlouho a ztrácejte důležitý čas pozorováním.