Sáňkovaní psi

Sáňkovaní psi patřili k celé komunitě
Sáňkovaní psi patřili k celé komunitě, a tak zvířata žila víceméně veřejně ve vesnické komunitě.

Když se řekne saňový pes, pravděpodobně se vám hned vybaví sibiřský husky nebo podobná severská psí plemena. Historie saňových psů však ukazuje, že se používala i smíšená plemena. Jako tažná zvířata byla použita zvířata, která splňovala požadavky na strukturu srsti, velikost, ochotu běhat a ochotu pracovat v týmu. Sáňkovaní psi se vyznačují obrovskou odolností, psychickou i fyzickou. Klasická plemena saňových psů uznaná asociacemi plemen zahrnují: grónský pes, aljašský malamut, sibiřský husky, kanadský eskymácký pes a samojed.

Proč potřebujete saně?

Sáňkovaní psi byli chováni v komunitách v zemích poblíž polárních oblastí a používali se k tomu, aby se dostali do lovišť a převáželi uhynulá zvířata, přepravovali zboží z bodu A do bodu B nebo k návštěvě příbuzných v odlehlých oblastech. Týmy psích spřežení byly využívány i pro výzkumné cesty za polární kruhy. Psi tedy museli mít mohutnou postavu a kondici, aby mohli běhat dlouhé tratě jako tým. Sáňkovaní psi patřili k celé komunitě, a tak zvířata žila víceméně veřejně ve vesnické komunitě. Podléhali přísné výchově a důležitou podmínkou byla dobrá poslušnost. Prostřednictvím tohoto výběru proběhl výběr, který vedl k vynikajícím vlastnostem saňových psů. V případě potřeby byla zvířata shromážděna do týmu, zapřažena do saní a jelo se.

Změna chovných linií

S nástupem dnešní civilizace a techniky stroje postupně nahrazovaly saňové psy. Sáňkovaní psi byli nyní stále více využíváni pro sportovní volnočasové aktivity a soutěže. Změnil se i přístup psů a ze saňového psa se stal stále více společenský pes. Když v 70. letech opadl zájem o soutěže, došlo ke změně chovných linií a vznikla linie pracovní a výstavní.. Tato úprava nových linek posloužila k tomu, že pracovní linky mohly být nadále využívány pro závody psích spřežení, přizpůsobily se klimatickým podmínkám a byly vhodné pro nepřetržité zatížení dlouhých závodních tratí. Show line se naproti tomu vyznačuje spíše kratšími tratěmi a vysokým silovým rozvojem, což lze využít ve sprintu a závodech na střední tratě. Jelikož je tato chovná linie chována i jako rodinný společenský pes, tato zvířata si jen těžko zvykají na klimatické podmínky polárních oblastí.

Trénovatelnost

Sáňkovaní psi se vyznačují obrovskou odolností
Sáňkovaní psi se vyznačují obrovskou odolností, psychickou i fyzickou.

Výstavní linie mají tu výhodu, že jsou velmi osobní a ochotné se učit. Jsou ochotni se snáze přizpůsobit svému lidskému prostředí a baví je dělat se svými lidmi jiné činnosti. Navzdory radosti z práce se svými lidmi preferuje saňový pes ve výcviku jasnou linii. To, že se zavedená pravidla používají tak či onak, nijak zvlášť neoceňuje. Výcvik s těmito fascinujícími zvířaty se nedá srovnávat s výcvikem rodinných společenských psů, kteří jsou chováni po generace (jako je labrador nebo pudl). Začíná to přípravou na trénink. Aby zvířata dokázala vygenerovat u psa odpovídající klid a ochotu učit se školní trénink, měly se předem vzít na klidnou procházku, aby byly v teple a již vyčerpaly energii. Vše, co spouští stres předem, může znamenat, že soustředěná práce není při tréninku možná. Optimálním cvičením je nastavit relaxaci na signál, s tím by se mělo začít již od štěněcího věku. Tímto cvikem se Váš pes naučí, že má pauzu např. na určité dece a odpovídající signál a že může bezpečně relaxovat, dokud se signál opět nevyřeší.

V dobré psí škole tento výcvik patří do štěněčího kurzu, protože malí raubíři se již učí zachovat klid i v přítomnosti ostatních psů, kteří se pohybují, a že je to s příjemnými doteky od majitele opravdu „dobré“. dělá. To nejen podporuje lepení, ale zároveň působí na frustrační toleranci.

Co zůstalo, je skutečná radost z Bellova chtíče. Je-li oznámena společná aktivita, je oznámena hlasitě ve stylu psích spřežení. Jelikož se stále jedná o dědictví původního chovu, zvykání si na tento rituál může vyžadovat hodně trpělivosti.

Pracovní linie jsou napájecí zdroje, které chtějí splnit svůj chovatelský cíl. Jako rodinný společník jsou méně vhodní, protože přizpůsobení se civilizovanému prostředí chovu nebylo hlavním cílem. Jejich denní režim často neodpovídá našemu způsobu života. Pracovní linky chtějí běžet na dlouhé vzdálenosti, ale pak potřebují důležité fáze regenerace.


Související články
  1. Skvělé využití pro psího seniora
  2. Německý chrt v portrétu plemene
  3. Portrét plemene lakeland teriér
  4. Vězeňští psi
  5. Policejní psi
  6. Můj pes žárlí na mého partnera - co dělat?