Od problémového psa po vzorného psa

U některých psů se zdá být vše ztraceno, pokud jde o výchovu. Takzvaní problémoví psi přetěžují své majitele a často je těžké je udržet. Ale intenzivním tréninkem se dá pomoci i těm nejtěžším případům. Psí cvičitelka Perdita Lübbe-Scheuermann vypráví (úspěšný) příběh problémového psa Makulu.

Makulu („ten velký“ v africkém jazyce Shangaan), dříve Astor, původně pochází z útulku pro zvířata ve Fuldě, kde se ho vzdali kvůli smrti majitele. Jednou byl také umístěn ve Fuldě, ale vrátil se kvůli incidentu s kousáním. Nyní byla dobrá rada drahá, protože se Makulu prokousal lidmi - typický problémový pes. To bylo v každodenním životě v útulku téměř nemožné, protože psi s takovými speciálními účinky potřebují velmi speciální péči a každodenní výcvik.

Astor tedy v lednu 2015 skončil v projektu "Start ins - Neue - Leben" v mé psí akademii. Kousl, pokud jste se ho chtěli dotknout, pokud jste se přiblížili k jídlu, pokud chtěl přikrývku, pokud obvykle nejprve vstal levou tlapou. Byl spolehlivý v tom, co dělal. Pravidelně vám lítal „kolem uší“ ve všemožných situacích.

Odkud toto chování pochází?

Makulu ve svém předchozím životě nezažil mnoho omezení a zákazů a byl jednoduše učiněn princem. Pro něj: "Kde jsem já, je vepředu" a dále "vše je na můj rozkaz". Kdo bude proti, bude držet palce. Tak se z úplně normálního psa s porcí teriérské predispozice stal tzv. problémový pes. Samozřejmě existují i jiné důvody, proč psi začnou kousat, ale to je nad rámec tohoto článku.

Výcvik s problémovým psem

Makulu měl náhubek a já a můj tým jsme s ním denně trénovali. Jednak poznal meze a jednak to, že jeho kořist nerozporujeme. Jeho chování jsme nehodnotili negativně a nepřikládali jsme mu důležitost. Neodtáhli jsme však prsty, když vyvolal další záchvat vzteku. Jeho chování jsme si tak nějak odseděli, dokud se neuklidnil.

Takto, aniž by ztratil tvář, se postupně naučil nám lidem důvěřovat. V bezpečném prostředí se cítil příjemně a dostalo se mu hodně „chvály za dobro“. Postupně si začal užívat blízkosti. Zejména od mé asistentky Silke. Brzy jí bylo dovoleno ho kartáčovat a dokonce chytit za obojek, což bylo jinak u jiných psů téměř nemožné.

Děti se v uličce navzájem poznávají

A tak docházelo k dalším a dalším setkáním mezi Silke a Makulu. Měli se rádi, respektovali se. Vesmír se zapojil a nechal Silkeina Chesapeakeho hnědáka "Silver" odejít a nechal tak místo pro nového psa v Silkeině domě a srdci. Toto místo nyní patřilo Makulu, který se k ní nastěhoval na Vánoce 2015.

Nastěhování proběhlo téměř bez problémů. Silke velmi kompetentně vyzkoušela a stanovila hranice. Byl přijat s láskou, ale nebylo s ním zacházeno jako s princem. Makulu zpočátku z bezpečnostních důvodů nosil náhubek, který rychle zmizel v šuplíku.

Makulu samozřejmě není vyléčen navždy – není, protože na charakteru, zkušenostech záleží. Ti dva se zařídili téměř dokonale. Silke ví, že se ho v době jídla nemusí dotýkat a ví, že se musí chovat a respektovat hranice. Důvěra je základ a konec vztahu – a oběma se ji podařilo navázat. Když ty dva uvidíte, ani by vás nenapadlo, že Makulu byl kdysi tak problémový pes.

Mini nezdar

Nedávno se Makulu ponořil do myší díry a nevnímal okolní svět. Silke spěchala a chtěla ho odtud dostat pryč, protože se s ním nedalo mluvit. V tu chvíli k ní letěl a chytil ji jen malinko zubem. Kdyby chtěl, ruka by vypadala jinak. Člověk nesmí nikdy zapomenout, odkud pocházejí, a nikdy nebýt neopatrný. Psi se učí celý život a pořád se ptají: "Jsi ještě kompetentní?"

Život s makulu

Silke, Makulu a další dva psi Silke spolu žijí velmi uvolněně. Pes, který byl označen jako „nebezpečný“, nyní téměř nenápadně pobíhá životem. V těsných situacích Silke ohleduplně chrání náhubkem. Ti dva jsou spolu šťastní a přeji jim mnoho dalších šťastných let.

Mým největším štěstím je vidět, když se lidé starají o psy, které už nikdo nechce nebo které jsou odepsané. Každý si zaslouží druhou šanci.