Nemoci ryb v jezírku
Vitální ryby jsou nejlepším důkazem zdravého jezírka. Bohužel to platí i obráceně: jakmile je v jezírku něco v nepořádku, riziko onemocnění ryb v jezírku se rapidně zvyšuje. V tomto článku se chceme zabývat příčinami a příznaky nemocí, některé vysvětlit a poradit, jak se jim vyhnout a jak je léčit.
Příčiny
Začněme úplně na začátku: S důvody pro onemocnění ryb. Podmínky ustájení jsou příčinou většiny onemocnění ryb v jezírku. Příkladem je nesprávná výživa, špatné hodnoty vody, příliš malý rybník a příliš vysoká hustota osazení. Vzniklý stres pak vede k oslabení obranných funkcí ryb. To zvyšuje náchylnost k parazitům, bakteriím a dalším patogenům. Dalším častým důvodem je, že nemoci jsou zavlečeny nově příchozími. Nově získané ryby je proto vhodné nejprve ponechat v karanténní nádrži, pozorovat je, zda se u nich nevyskytují abnormality, a teprve poté je v případě, že jsou bez příznaků, dát do jezírka. Pozorní majitelé rybníků mohou včas odhalit mnoho nemocí, pokud budete své ryby často sledovat. Najdeš _ je snazší odhalit abnormality.
Známky
Často není tak těžké identifikovat nemoci včas – stačí vědět, co hledat. Především jde o změnu chování: Například nedostatek únikového reflexu, nedostatek chuti k jídlu, dlouhé stání na hladině nebo ležení na zemi. Poruchy plavání, jako je vrávorání a stání hlavou dolů, lze také snadno rozpoznat. Tření na dně nebo na okraji jezírka a plavání vpřed budou s větší pravděpodobností odmítnuty - ale toto chování je často známkami nemoci. Stejně tak ryby sužované svěděním občas vyskočí z vody. Změny v dýchání se často hůře hodnotí: Velmi rychlý pohyb žáber je obtížně zjistitelný v běžném jezírku, zatímco nouzové dýchání na vodní hladině je jednodušší. Kromě toho mohou nemoci vést k fyzickým změnám, ke kterým může dojít mnoha různými způsoby. Mohou to být změny barvy, plak na povrchu kůže, vyhublost nebo změny tvaru těla. Náš seznam zde netvrdí, že je úplný. Protože samozřejmě – v závislosti na onemocnění – mohou být patrné i další příznaky.
Důležité: Mnoho patogenů se může extrémně dobře množit a rychle šířit ve vodě. Pokud tedy zaznamenáte první příznaky onemocnění, okamžitě reagujte!
Léčba
V závislosti na onemocnění můžete své ryby léčit i sami. Například solnými koupelemi nebo volně prodejnými prostředky ze zverimexů. Často pomůže velká částečná výměna vody. Při léčbě nemocí je důležitá co nejpřesnější diagnóza! Protože i když existují léky, které jsou účinné proti několika různým nemocem: Neexistuje nic takového jako širokospektrální lék „proti všemu“. A zbytečná medikamentózní léčba jen dále zatěžuje organismus vašich ryb a může vést k nežádoucí rezistenci. Doporučujeme proto, abyste se v případě onemocnění poradili s veterinářem, který se specializuje na ryby. Dokáže vašim rybám pomoci s cílenou léčbou a poskytnout vám odbornou radu.
Běžné choroby ryb v jezírku
Zde jsou některé důležité příklady onemocnění ryb a jejich léčby. Při podezření na onemocnění doporučujeme vždy před léčbou vyhledat radu veterináře, který se specializuje na ryby. Tímto způsobem lze stanovit přesnou diagnózu a zahájit správnou léčbu. Ve prospěch vašich ryb je třeba se za každou cenu vyhnout zbytečným a nesprávným úpravám.
Paraziti
Nemoc bílých skvrn (ichthyophthirius multifiliis)
Tento jednobuněčný parazit způsobuje charakteristické bílé skvrny na sliznici svých hostitelů. Občas jsou postiženy i oči ryb. Poškození žáber způsobené onemocněním bílých skvrn vede k dušnosti.
Složitý latinský název prvoka se často používá ve zkrácené formě („ichthyo“). Ichthyo se množí závratnou rychlostí. Postrčené bílé výrůstky po chvíli odpadnou z ryb a spadnou na zem. Tam se po cca 24 hodinách (v závislosti na teplotě vody) vyvine až 1000 volně plavejících rojů, které ryby opět napadnou. Pro léčbu platí: čím dříve, tím lépe. Terapie je možné např. u malachitové zeleně, ale musí se provádět minimálně (!) 5 dní. Někdy je nutná delší doba léčby.
Costia (ichthyobodo necator)
Tyto kožní zákalky jsou klasickými parazity slabosti. U dospělých ryb se zdravým a fungujícím imunitním systémem nemají prvoci téměř šanci způsobit poškození. Pokud jsou však obyvatelé rybníka ještě velmi mladí nebo již oslabení jinými chorobami, mají to tito bičíkovci snadné. Snížení teploty vody pod 15°C také podporuje zamoření. Paraziti pak dráždí sliznici. Proto se tvoří bílo-modravé třpytivé opacity. Tím, že poškozují sliznici, otevírají cestu dalším infekcím, například plísněmi. Proto masivní zamoření často vede k úmrtím. Někdy k léčbě stačí solné koupele. Podporují metabolismus ryb a tím také stabilizují imunitní systém. Před jakoukoli drogovou léčbou byste měli vždy zjistit příčinu. Protože v případě napadení Costiou je vždy důležité nejen léčit, ale také najít a odstranit důvod imunitní nedostatečnosti. Jinak se vám nikdy nepodaří parazita zbavit a jen vyvoláte odpor. Pokud je cokoliv nejasné, je lepší kontaktovat vašeho důvěryhodného rybího veterináře.
Motice (gyrodactylus spp., dactylogyrus spp.)
Tito malí malí červi mohou být velmi otravní pro vaše obyvatele rybníka. Obvykle nejsou viditelné pouhým okem. Lze je spolehlivě detekovat pouze mikroskopem.
Rozlišují se kožní motolice (Gyrodactylus spp.) a žaberní motolice (Dactylogyrus spp.).
Kožní motolice se nachází hlavně na vnější pokožce. Poškozuje vrstvu sliznice a dláždí cestu k dalším problémům: možným důsledkem jsou záněty šupin, řasy a napadení houbami. Postižená zvířata se občas třepí nebo skákají a jejich kůže se může zdát zakalená. Gyrodactylus rodí živá mláďata a na rozdíl od Dactylogyrus neklade vajíčka.
Žaberní motolice kladoucí vajíčka se vyskytuje hlavně – ale ne výhradně – na žábrách. Postižené ryby mají problémy s dýcháním, protože napadení dráždí a otéká žábry.
Proti motolice existují účinné přípravky. Při nízkém zamoření často pomáhají jednoduché solné koupele. Jakmile je diagnóza s jistotou stanovena, lze použít přípravky ze zverimexů (čtěte příbalový leták!) nebo léky předepsané veterinářem. Zbytečnému ošetření antiparazitiky je třeba se za každou cenu vyhnout. Jinak bude podporován odpor!
Rybí veš (argulus sp.)
Rybí vši patří – na rozdíl od toho, co by název napovídal – ke korýšům. Tyto parazity o velikosti do cca 13 mm lze vidět i pouhým okem. Často je zavádí vodní ptactvo. Sedí pevně přisáté na kůži a na kapsách šupin. Možnými následky napadení je zarudnutí kůže způsobené krvácením nebo zánětem. Obvykle se objevuje silné svědění. Postižené ryby se proto např. třou nebo prostřelí jezírko úplně zčistajasna. Jednotlivé kapří vši lze sbírat. Pokud je napadení silné, je třeba proti nim nasadit léky. Existují na to volně prodejné léky nebo léky od vašeho veterináře znalého ryb.
Houby
Rybí plíseň (saprolegnia parasitica)
Tento patogen je téměř všudypřítomný. Zdravým rybám s fungujícím imunitním systémem zpravidla nemůže ublížit. Věci jsou kritické, když je imunitní systém oslabený, například kvůli nízkým teplotám v zimě. Léze na sliznici ryb (např. v důsledku svědění a následného tření) také umožňují infekci Saprolegnie. Zvláště dlouhotrvající a již infikované rány bývají touto houbou často porostlé. To se typicky projevuje u povlaků podobných bavlně. Zpočátku jsou bělavé, ale mohou získat i zelenošedý nádech. Mimochodem, snůšky ryb jsou zvláště ohroženy. Rybí plíseň zde pravidelně vede k velkým ztrátám.
Zamoření rybí plísní můžete odstranit komerčně dostupnými prostředky obsahujícími malachitovou zeleň. Úlevu často přinášejí koncentrovanější krátkodobé solné koupele.
Bakteriální onemocnění
Vzhled a průběh bakteriálních onemocnění v jezírku jsou velmi pestré. Neexistují téměř žádné bakterie, jejichž přítomnost nevyhnutelně způsobuje onemocnění ryb. Bakteriální onemocnění mnohem častěji způsobují bakterie, které se již v jezírku vyskytují a běžně nezpůsobují žádné škody. Pokud stájový systém „vykolejí“, vedou tyto bakterie při velkém množení k nemocem. Výsledná onemocnění jsou obvykle pojmenována podle jejich příznaků.
"Díra nemoc"
"Dírová nemoc", také erytrodermatitida, je obvykle způsobena bakteriemi. Svou roli ale hrají i další patogeny a – jak už to tak bývá – nevhodné podmínky prostředí. Postižená zvířata vykazují v kůži velké vředovité otvory. Ty se obvykle nacházejí na trupu nebo o něco dále vzadu směrem k ocasní ploutvi. Někdy je vidět až do svalů nemocných ryb. V závislosti na spouštěči a podmínkách prostředí nemoc postupuje závratnou rychlostí. Náhlá úmrtí a vysoké ztráty jsou možné. Je vhodné se co nejdříve poradit s veterinářem, který se specializuje na ryby. Pomocí stěru dokáže určit patogen, provést test odolnosti a zahájit vhodnou terapii.
"Hniloba ploutví"
Roztřepené ploutve, mléčně zakalené nebo červené zbarvení okrajů ploutví: Tak vypadá „hniloba ploutví“. Generalizovaný výskyt této choroby hovoří pro neoptimální podmínky chovu. Občas jsou jednotlivé ryby postiženy pouze lokálně, často je příčinou poranění. U tohoto onemocnění je také naprosto vhodné veterinární vyšetření a léčba. Protože roli mohou hrát i další patogeny. Před rozhodnutím o konkrétní léčebné metodě by proto měla být provedena důkladná diagnostika. Protože bez odstranění skutečné příčiny a bez zlepšení podmínek chovu není boj s nemocí možný.
Virová onemocnění
Koi herpesvirus (KHV)
Toto onemocnění je popisováno jen asi 20 let: Infekce koi herpes virem. Toto je onemocnění zvířat podléhající hlášení. Nejnápadnějším příznakem tohoto onemocnění je masivní poškození žáber. Virus však napadá i další orgány, jako je kůže, střeva a ledviny. Ryba může být nenápadně infikována. Zpravidla je to pouze stres ve spojení s teplotami mezi 16-28°C, který způsobí propuknutí onemocnění. Dochází k apatii a nedostatku chuti k jídlu. Může dojít k poškození kůže. Zvířata se stávají celkově náchylnější k dalším nemocem. Nejnápadnější je někdy masivní dušnost způsobená poškozením žáber. Ryby stojí na vodní hladině nebo na výstupu filtru a doslova lapají po vzduchu. Může dojít k hromadným úmrtím. Kauzální léčba není možná. Pro nemocné ryby, jedinou možností je optimalizovat podmínky bydlení a izolovat je. Pro detekci koi herpes viru na základě PCR veterinář odebere malý vzorek tkáně z žáber.
Ostatní ryby (kromě užitečných kaprů) v jezírku neonemocní, ale mohou virus přenést.
Kapří neštovice (CHV-1)
Pokud teploty v jezírku klesnou, můžete je občas pozorovat: kapří neštovice nebo koipox. Objevují se jako bělavé, průsvitné, voskové usazeniny na kůži nebo ploutvích. Malé výrůstky rostou u infikovaných zvířat vždy při oslabení imunitního systému, zejména ve špatných podmínkách prostředí a při příliš studené vodě (<12°C). "Léčba" v pravém slova smyslu není možná, protože postižené ryby přenášejí virus nepřetržitě. Ale je možné, že neštovice zmizí. Toho lze dosáhnout optimalizací podmínek chovu.
Koi neštovice zpravidla nejsou důvodem k obavám, jsou to pouze kosmetické vady. Pouze v extrémních a extrémně vzácných výjimečných případech způsobují vážné škody.
Jiné nemoci
Infekce močového měchýře
Zánět plaveckého měchýře se vyznačuje především tím, že postižená ryba již nemůže samostatně řízeně poskytovat vztlak. V nejhorším případě zvíře leží neustále na dně jezírka. Pouze silou svých ploutví se může jen obtížně pohybovat nahoru a dolů. Tato námaha ji pohltí a navíc brzy dostane mozoly. Obvykle jsou postižena pouze jednotlivá zvířata.
Zpravidla se na ní kauzálně podílejí parazité, bakterie nebo metabolické poruchy. Vhodná léčebná metoda závisí na příčině a musí ji určit příslušný veterinární lékař. Bez ohledu na příčinu infekce plaveckého měchýře obvykle pomůže zvýšení teploty vody na cca 25-27°C a přidání kuchyňské soli bez jódu na podporu funkce ledvin. Bohužel, jednou nemocná zvířata mívají znovu problémy s plavacím měchýřem.
Syndrom energetického deficitu (EMS)
Syndrom nedostatku energie je klasická jarní nemoc. Dochází k němu, když existuje deficit mezi potřebnou a dostupnou energií. Možnými příčinami tohoto nedostatku energie může být špatná výživa v letních měsících nebo příliš brzké ukončení krmení v zimě. Nízká koncentrace kyslíku ve vodě také podporuje rozvoj EMS. Logicky jsou ohrožena především vyhublá, vyhublá zvířata. Syndrom energetického deficitu se paradoxně vyskytuje poměrně často i u obézních zvířat – protože při nízkých teplotách nedokážou využít své tukové zásoby pro sebe.
Ryby zasažené EMS vykazují nekoordinované chování při plavání, výrazně zpomalené reakce a mělké dýchání. Vaše funkce ledvin je silně omezena, což znamená, že se voda hromadí v tělesné dutině. Postižená zvířata se někdy zdají tlustá a oteklá. Šupiny mohou trčet jako šišky, oči vyčnívají. Zvířatům postiženým EMS se pomáhá pomalým ohřevem vody o ne více než 2°C za den a mírným přidáváním soli do vody. S krmením vysoce stravitelným krmivem lze začít, když se ryba opět chová téměř normálně. EMS je stav nouze! Úmrtí nejsou nic neobvyklého.
Předcházet nemocem ryb
Prevence je lepší než léčba! Protože, jak již bylo zmíněno, nemoc v jezírku se může rychle šířit a někdy být i smrtelná. Nabídněte svým rybám optimální podmínky ustájení, abyste tomu zabránili. Zajistěte dobrou kvalitu vody a vhodnou filtraci. Velikost jezírka by měla odpovídat počtu chovaných ryb a potřebám druhu, o který se staráte. Dbejte na vyváženou stravu. Potraviny skladujte na chladném a suchém místě mimo dosah vzduchu. To jej chrání před předčasným zkažením. V případě potřeby může být užitečné doplnit krmnou dávku vitaminy.
Také se ujistěte, že najdete znalého rybího veterináře. Pokud by došlo k nejhoršímu, měli byste již mít jeho kontaktní údaje a nemuseli nejprve hledat vhodného veterináře.
Nedoporučujeme preventivní léčbu vašich ryb léky. Zbytečná ošetření zatěžují citlivý rybí organismus a mohou dokonce vést k rezistenci patogenů. Tomu je nutné se vyhnout!
Na druhou stranu preventivní prohlídky mají opravdu smysl. Mnoho veterinářů nabízí jarní a podzimní prohlídky. V kritických přechodových fázích máte lepší přehled o zdravotním stavu a tím i vyšší úroveň zabezpečení. Na druhou stranu si parametry vody
můžete a měli byste pravidelně kontrolovat sami. V případě negativních změn můžete v rané fázi přijmout vhodná protiopatření. Aktivní provzdušňování jezírka pomocí vzduchových čerpadel nebo filtračního difuzoru přivádí kyslík do vody. To pomáhá rybám lépe přežít náhlé stresové situace.
Neprovádějte velké změny, když jsou teploty nízké nebo klesající – pokud to není nezbytně nutné. To také znamená, že by se neměli používat žádní nováčci.
Vždy své ryby bedlivě sledujte. Dozvíte se mnohé o jejich přirozeném chování a o to snadněji rozpoznáte příznaky nemoci.
-
ČÁST II: 10 největších mýtů o rybníku Iveta Kubínová
-
Psí jména: jak najít perfektní jméno Iveta Kubínová
-
Zvíře přistoupilo: a teď? Viktor Šulc
-
Smrt zvířete: co dělat, když zvíře zemře? Vladimíra Koníčková
-
Můj mazlíček je pryč - co teď? Jiří Řezáč